Gela  Sekszsztajn

1907, Varšava – duben 1943, varšavské ghetto

Malířka a učitelka kreslení, společně se svým manželem Izraelem Lichtensteinem se angažovala v kulturním životě varšavského ghetta a v činnosti místní Židovské sociální svépomoci (Żydowska Samopomoc Społeczna). Umělecký odkaz Gely Seksztajn (více než 300 akvarelů a kreseb) představuje jedinečný soubor mezi sbírkami tzv. Ringelblumova archivu, neboli ilegálního archivu varšavského ghetta, který jinak zahrnuje především literární texty.

Gela Seksztajn se narodila v roce 1907 do dělnické rodiny. Její matka (rodným příjmením Landau) měla sice intelektuální původ, ale – vzhledem ke svému tělesnému postižení – byla okolnostmi přinucena ke sňatku s obyčejným ševcem. Navíc zemřela záhy, již v roce 1918. Gela, tváří v tvář obtížné existenční situaci rodiny, se tak musela již od dětství naučit vydělávat na vlastní živobytí. Absolvovala proto kurzy šití pořádané Organizací rozvoje rukodělné tvorby, a takto si později i vydělávala.

Od raného dětství také ráda malovala a již ve škole byl její talent doceněn. Obtížné životní podmínky jí však bohužel neumožňovaly nadání rozvíjet studijní cestou. I přesto se Gela bezpochyby i nadále učila malovat a svůj talent neustále pilovala. Stala se členkou Svazu židovských spisovatelů a novinářů. Díky pomoci ostatních spisovatelů a umělců (mj. Izraela Jehošuy Singera, Jonase Turkowa a Henryka Kuny) obdržela stipendium malířského ateliéru Akademie výtvarných umění (ASP) v Krakově, kde se jejím ročníkovým vedoucím stal Prof. Wojciech Weiss. Její obrazy byly vystavovány mj. v rámci salonů Židovského spolku pro rozvoj výtvarného umění a Spolku židovských výtvarných umělců v Polsku. Do Varšavy se vrátila v roce 1937 a o rok později se vdala za Izraela Lichtensteina, učitele, novináře a aktivistu politické strany Poalej Syjon-Lewica. Gela začala vést výuku kreslení a rukodělných prací na židovských školách. Je autorkou řady portrétů dospělých i dětí. Nejčastěji tvořila akvarely, ale zanechala po sobě  i kresby křídou, tuší a inkoustem.

V roce 1940 byli spolu s manželem násilně přesídleni do varšavského ghetta. Brzy nato přišla na svět jejich dcera Margolit. Gela s manželem se angažovali v kulturním životě ghetta a v činnosti Židovské sociální svépomoci. Gela i nadále učila, organizovala výstavy dětských prací a připravovala kostýmy k divadelním představením. Gela, Izrael a Margolit zahynuli pravděpodobně na začátku povstání ve varšavském ghettu v dubnu 1943. Památka na ně se zachovala v dokumentech shromážděných členy konspirační organizace „Oneg Szabat”, neboli jako část tzv. Ringelblumova archivu, pojmenovaném po jeho autorovi, Emanuelovi Ringelblumovi. Izrael Lichtenstein patřil mezi jeho blízké spolupracovníky. Umělecký odkaz Gely Seksztajn (více než 300 akvarelů a kreseb) představuje jedinečný soubor mezi sbírkami z tzv. Ringelblumova archivu, neboli ilegálního archivu varšavského ghetta, který jinak zahrnuje především literární texty.