Heinrich Tischler

25. 5. 1892, Cosel (dnes Kędzierzyn-Koźle, Polsko) – 16. 12. 1938, Breslau (dnes Wrocław, Polsko)

Malíř, architekt a interiérový designér. Ve svém díle popisoval, komentoval a přikrášloval každodenní život obyvatel meziválečné Vratislavi (Breslau).

Narodil se v pruském městečku Cosel (dnes část polského souměstí Kędzierzyn-Koźle), nicméně dětství strávil ve Vratislavi (tehdejší Breslau, dnešní Wrocław). Studoval architekturu a malířství na Státní akademii umění a uměleckých řemesel ve Vratislavi. V roce 1914 byl donucen přerušit studium, jelikož byl odvelen k bojům na frontě 1. světové války. Jeho raná expresionistická díla odrážejí zážitky z válečných let. Po skončení války v roce 1918 navázal na své studium pod vedením mj. Hanse Poelziga, Friedricha Pautsche a Otto Müllera.

V roce 1925 společně s malířem a grafikem Isidorem Ascheimem založili ve Vratislavi malířskou školu. Tischler vedl i vlastní studio, kde se věnoval tvorbě v duchu expresionismu i realismu, jež se často stávala komentářem k soudobým událostem. Tvořily ji portréty, žánrové výjevy a krajinomalby. Se stejnou vášní se věnoval i architektuře a interiérovému designu. Stal se autorem interiérů obchodního domu Rudolfa Petersdorffa (dodnes na svém místě stojícího obchodního domu Kameleon). V roce 1929 se zúčastnil výstavy bytové architektury WuWa (zkratka pochází  z německých slov Wohnung und Werkraum, tj. „prostoru k životu a práci“), jejímž výsledkem byl vznik modelového sídliště, které mělo za cíl pomocí moderních, funkcionalistických technologií vytvořit nový prostor určený k životu a práci.

Po nástupu nacistů k moci Tischler obdržel, stejně jako všichni umělci židovského původu, zákaz výkonu činnosti. V důsledku událostí během tzv. Křišťálové noci byl zatčen a vězněn v KL Buchenwald. Během pobytu v táboře byl podroben mnoha brutálním výslechům. Po svém osvobození se sice nakrátko vrátil do Vratislavi, následkem svých zranění a celkového vyčerpání organismu však 16. prosince 1938 umírá. Po Heinrichově smrti část jeho obrazů ukryla jeho manželka. Některé z nich se dnes nacházejí ve sbírkách Slezského muzea v německém Zhořelci a v Městském muzeu ve Vratislavi.