Marysia Ajzensztadt

Červen 1921 (nebo 1922), Varšava – 10. 8. 1942, ghetto/Umschlagplatz ve Varšavě


Mladičká zpěvačka obdařená obrovským talentem, přezdívaná „Slavík z ghetta“. Proslavila se lyrickým sopránem se širokým rozsahem a výrazným zabarvením. Vystupovala v divadle Femina a v kavárně Sztuka, v klíčových místech na mapě vznikajícího kulturního života varšavského ghetta. Její repertoár zahrnoval jak písně zpívané v jidiš a hebrejštině, tak i slavné operní árie a populární šlágry.

Maria (Miriam) Ajzensztadt se narodila v červnu roku 1921 nebo 1922 ve Varšavě. Historie si ji zapamatuje pod jejím zdrobnělým jménem Marysia. Byla jedinou dcerou hudebníka a skladatele Dawida Ajzensztadta, dirigenta chlapecko-mužského pěveckého sboru Velké synagogy na varšavské Tłomackého třídě. Doma u Ajzensztadtových byla hudba přítomna již od zpěvaččina raného dětství: otec velmi dbal o hudební výchovu své dcery a toužil po tom, aby se z ní stala klavíristka. Marysia se však chtěla věnovat především zpěvu. Ještě před vypuknutím 2. světové války stačila absolvovat gymnázium „Jehudija” na ul. Długa ve Varšavě.

V roce 1940 byla rodina přinucena usadit se v nově zřízeném ghettu. Hudba hrála v každodenním životě místních Židů klíčovou roli. Její tóny se ozývaly jak z ulic ghetta, tak z mnoha tamních divadélek a kabaretů. Právě v jednom z nich Marysia zahájila kariéru profesionální zpěvačky, a takto si začala vydělávat na živobytí své rodiny.

Marysia debutovala v prosinci 1940 v divadle Melody Palace na ul. Rymarska. Traduje se o ní, že se záhy stala největším hudebním objevem ghetta. Disponovala ohromným vokálním nadáním, sopránem se širokým rozsahem, půvabným zabarvením a dokonalou technikou. Její nadání posluchače uchvátilo a těšila se díky němu ohromné popularitě. Její repertoár zahrnoval jak písně v jidiš a hebrejštině, tak i slavné operní árie (mj. Verdiho, Mozarta, Pucciniho, Rimského-Korsakova a Rossiniho) a populární šlágry. Vystupovala v divadle Femina a v kavárně Sztuka, v klíčových místech na mapě vznikajícího kulturního života varšavského ghetta. Její vystoupení přitahovaly zástupy posluchačů. Její interpretace písně Eli, Eli, lama azavtani („Bože, Bože, proč jsi mne opustil“), kterou zazpívala na rozkaz nacistů, je zachycena v propagandistickém snímku o životě v ghettu.

Marysia zahynula již během prvních dní úvodní likvidační akce varšavského ghetta v létě 1942 (9. nebo 10. srpna). Podle jedné verze byla zastřelena během zatýkání otce v jejich bytě, podle jiné byla popravena na tzv. Umschlagplatzu během nástupu do transportu. Památku Marysi Ajzensztadt uctil Pochod paměti pořádaný v roce 2013.

 


Životopis

Marysia Ajzensztadt

Červen 1921 (nebo 1922), Varšava – 10. 8. 1942, ghetto/Umschlagplatz ve Varšavě


Mladičká zpěvačka obdařená obrovským talentem, přezdívaná „Slavík z ghetta“. Proslavila se lyrickým sopránem se širokým rozsahem a výrazným zabarvením. Vystupovala v divadle Femina a v kavárně Sztuka, v klíčových místech na mapě vznikajícího kulturního života varšavského ghetta. Její repertoár zahrnoval jak písně zpívané v jidiš a hebrejštině, tak i slavné operní árie a populární šlágry.

Maria (Miriam) Ajzensztadt se narodila v červnu roku 1921 nebo 1922 ve Varšavě. Historie si ji zapamatuje pod jejím zdrobnělým jménem Marysia. Byla jedinou dcerou hudebníka a skladatele Dawida Ajzensztadta, dirigenta chlapecko-mužského pěveckého sboru Velké synagogy na varšavské Tłomackého třídě. Doma u Ajzensztadtových byla hudba přítomna již od zpěvaččina raného dětství: otec velmi dbal o hudební výchovu své dcery a toužil po tom, aby se z ní stala klavíristka. Marysia se však chtěla věnovat především zpěvu. Ještě před vypuknutím 2. světové války stačila absolvovat gymnázium „Jehudija” na ul. Długa ve Varšavě.

V roce 1940 byla rodina přinucena usadit se v nově zřízeném ghettu. Hudba hrála v každodenním životě místních Židů klíčovou roli. Její tóny se ozývaly jak z ulic ghetta, tak z mnoha tamních divadélek a kabaretů. Právě v jednom z nich Marysia zahájila kariéru profesionální zpěvačky, a takto si začala vydělávat na živobytí své rodiny.

Marysia debutovala v prosinci 1940 v divadle Melody Palace na ul. Rymarska. Traduje se o ní, že se záhy stala největším hudebním objevem ghetta. Disponovala ohromným vokálním nadáním, sopránem se širokým rozsahem, půvabným zabarvením a dokonalou technikou. Její nadání posluchače uchvátilo a těšila se díky němu ohromné popularitě. Její repertoár zahrnoval jak písně v jidiš a hebrejštině, tak i slavné operní árie (mj. Verdiho, Mozarta, Pucciniho, Rimského-Korsakova a Rossiniho) a populární šlágry. Vystupovala v divadle Femina a v kavárně Sztuka, v klíčových místech na mapě vznikajícího kulturního života varšavského ghetta. Její vystoupení přitahovaly zástupy posluchačů. Její interpretace písně Eli, Eli, lama azavtani („Bože, Bože, proč jsi mne opustil“), kterou zazpívala na rozkaz nacistů, je zachycena v propagandistickém snímku o životě v ghettu.

Marysia zahynula již během prvních dní úvodní likvidační akce varšavského ghetta v létě 1942 (9. nebo 10. srpna). Podle jedné verze byla zastřelena během zatýkání otce v jejich bytě, podle jiné byla popravena na tzv. Umschlagplatzu během nástupu do transportu. Památku Marysi Ajzensztadt uctil Pochod paměti pořádaný v roce 2013.

 


kreativita

Pieśni z Getta (Písně z ghetta)

Pieśni z Getta (Písně z ghetta) – filmový záznam představení – „Na pierwszy znak“ („Na první znamení“)

Anna Błaut interpretuje píseň „Na pierwszy znak“ (text: Julian Tuwim, hudba: Henryk Wars), slavný šlágr varšavského ghetta, který proslavila Marysia Ajzensztadt (Bente Kahan, Pieśni z getta, 2013). Klavír: Tomasz Kasiukiewicz; klarinet: Igor Pietraszewski

Portrét

Marysia Ajzensztadt, ze sbírek Židovského historického institutu Emanuela Ringelbluma (Żydowski Instytut Historyczny im. Emanuela Ringelbluma)

kreativita

Pieśni z Getta (Písně z ghetta) – filmový záznam představení – „Na pierwszy znak“ („Na první znamení“)

Anna Błaut interpretuje píseň „Na pierwszy znak“ (text: Julian Tuwim, hudba: Henryk Wars), slavný šlágr varšavského ghetta, který proslavila Marysia Ajzensztadt (Bente Kahan, Pieśni z getta, 2013). Klavír: Tomasz Kasiukiewicz; klarinet: Igor Pietraszewski

Marysia Ajzensztadt, ze sbírek Židovského historického institutu Emanuela Ringelbluma (Żydowski Instytut Historyczny im. Emanuela Ringelbluma)

 Żydowskiego Instytutu Historycznego im. Emanuela Ringelbluma

Skip to content