Roman Kramsztyk

18. 8. 1885, Warszawa — 6. 8. 1942, varšavské ghetto

Malíř, představitel neoklasicistického stylu. Jeho díla byla již za jeho života vystavována po celém světě. Jeho pozdní tvorba přináší svědectví o tragédii Židů během Holocaustu.

Kramsztyk se narodil ve Varšavě 18. srpna 1885 do asimilované židovské rodiny. Byl pokřtěn v římskokatolickém kostele. Studoval na krakovské Akademii výtvarných umění pod vedením Józefa Mehoffera, a později rovněž na výtvarné akademii v Mnichově. Období let 1910-1914 strávil v Paříži, kde se stal členem Spolku polských umělců a Polského umělecko-literárního svazu. Jeho obrazy byly vystavovány po celém světě, mj. během mezinárodní výstavy Umění a techniky v Paříži v roce 1937 a na Světové výstavě v New Yorku v roce 1939.

V roce 1922 se nastálo usadil v Paříži a do Polska přijížděl jen na dovolenou. Ve stejném roce spoluzaložil Spolek polských umělců RYTM, který byl zaměřen na tvorbu v duchu neoklasicismu. Na Kramsztykovo dílo měla zásadní vliv estetika Cézannových děl a tvorby francouzských postimpresionistů. Materiální odkaz malíře obsahuje figurální kompozice, krajinomalby, zátiší, akty a portréty významných osobností z řad předních polských intelektuálů a umělců.

Příchod 2. světové války jej zastihl v Polsku. Přestože judaismus mu byl cizí, narodil se v rodině s židovským původem, a proto byl společně s dalšími Židy přesídlen do varšavského ghetta. Zahynul během prvních dní jeho likvidace. Byl zastřelen na ulici dne 6. srpna 1942.