Ruth Maier

10 11. 1920, Vídeň — 1. 12. 1942, KL Auschwitz-Birkenau

Autorka korespondence a deníků, popisujících válečné události v Rakousku a Norsku. Její deníkové záznamy a akvarely objevené v 90. letech a vydané v roce 2007 se staly součástí Norského národního seznamu kulturního dědictví v rámci programu UNESCO Paměť světa.

Ruth se narodila 10. listopadu 1920 ve Vídni do asimilované židovské rodiny. Její otec pracoval ve vysoké funkci na ředitelství rakouských pošt a telegrafů. Díky jeho stykům se mu v roce 1939 podařilo nalézt pro Ruth azyl v Norsku, kde se velmi rychle naučila norsky. V exilu se seznámila s Gunvor Hofmovou, nadějnou básnířkou, s níž se rychle spřátelila. Stala se jednou z modelek norského sochaře Gustava Vigelanda. Judith, sestře Ruth, se podařilo před nacisty uprchnout do Británie. Obě sestry spolu navzdory vzdálenosti, která je dělila, udržovaly čilý kontakt a aktivně korespondovaly.

26. listopadu 1942 byla Ruth zatčena norskou policií a ještě téhož dne byla transportována na palubě nákladní lodi SS Donau do nacistického Německa. 1. prosince 1942, ihned po příjezdu do KL Auschwitz-Birkenau, byla odvedena do plynové komory.

Gunvor se podařilo uchovat vlastní korespondenci s Ruth i deníky, které si psala její zesnulá přítelkyně ve Vídni a Oslu v letech 1933-1942. Norská básnířka se ještě za svého života neúspěšně snažila o vydání deníkových záznamů Ruth. K jejich publikaci došlo až po smrti Gunvor. Texty vyšly v roce 2007, redigované norským básníkem Janem Erikem Voldou, včetně dopisů, které Ruth psala Judith. Deníky Ruth jsou svědectvím o zhoršujících se životních podmínkách židovské společnosti, ale navíc i záznamem úvah o odcizení, vyobcování a fenoménu identity. V neposlední řadě představují i dojemné svědectví životního příběhu mladé ženy, které se stýská po rodině. Čtenáři, stejně jako kritici shodně ocenili deníky Ruth jako dokument nebývalých uměleckých kvalit. V roce 2020 byla osobnost Ruth Maierové připomenuta na různých místech a její dílo se stalo součástí Norského národního seznamu kulturního dědictví v rámci programu UNESCO Paměť světa.

O jednym z kolorów („An eine Farbe”)

Przekład z języka niemieckiego: Andrzej Słomianowski

Opowieść o jednym z kolorów…

Opowieść o jednym z kolorów?

Na czerwono będzie krwawił Żyd, gdy go uderzysz.

Głowę na bok skłoni,

nieśmiałymi oczami spojrzy w drugą stronę

i dłonią na płask zetrze krew.

I pójdzie dalej, nie odwracając się.

I pójdzie dalej, nie odwracając się.

Na czerwono krwawią rany, które otwierasz,

gdy walczysz za ojczyznę,

gdy walczysz o wolność,

gdy walczysz przeciwko bezprawiu.

To ni mniej, ni więcej, tylko czerwona strużka,

biegnąca od serca albo od czoła,

wiodąca do miejsca, w które trafiłeś.

Żaden martwy nie zadaje pytań.

Martwy jest niemy.

Po to, abyś ty czuł się bezpiecznie.

Na czerwono krwawi ten, który spocznie

w pokoju, położywszy na sobie dłoń.

Wycieńczeni szarzy ludzie spadają

z ławek w niewielkich parkach, podczas

gdy z poranionego nadgarstka kapie krew.

I nikt nie powie, iż jesteś winien jego śmierci.

Oto opowieść o jednym z kolorów.

Socha Gustava Vigelanda (Oslo), jejímž modelem byla Ruth Maier

Socha Gustava Vigelanda (Oslo), jejímž modelem byla Ruth Maier