Ilse Weber

11. 1. 1903, Vítkovice (dnes část Ostravy) – 6. 10. 1944, KL Auschwitz-Birkenau

Spisovatelka píšící německy a česky, autorka básní, písní, povídek a rozhlasových her pro děti. Dětská zdravotní sestra v terezínském ghettu, kde ovšem nepřestávala tvořit.

Narodila se 11. ledna 1903 v moravských Vítkovicích (dnes městská část Ostravy) jako Ilse Herlingerová. Svou spisovatelskou dráhu zahájila tvorbou krátkých povídek pro děti, jež se brzy staly oblíbené. V roce 1930 se vdala za Williho Webera a přestěhovala se do Prahy, kde pokračovala v psaní krátkých próz pro dětské časopisy a kde začala její spolupráce pro Československý rozhlas. Cílem její literární tvorby bylo sloučit prvky všech kultur, které byly blízké jejímu srdci – tj. židovské, německé a české.

Na začátku nacistické okupace v roce 1939 se jí podařilo umístit staršího syna Hanuše do tzv. Kindertransportu mířícího do Velké Británie, a později do Švédska, kde se její syn ocitl v péči rodinné známé. V únoru 1942 byli Ilse, Willi a jejich mladší syn Tommy přesídleni do ghetta v Terezíně, kde Ilse pracovala jako zdravotní sestra v dětském špitále. Během svého terezínského pobytu napsala řadu básní v němčině, a ke dvěma z nich se zachoval i hudební doprovod.

V říjnu 1944 byl její manžel deportován do Auschwitz-Birkenau. Jelikož Ilse nechtěla, aby se rodina rozdělila, přihlásila se dobrovolně do transportu společně s Tommym. Po příjezdu do tábora byla i se synem poslána do plynové komory. Willi Weber tábor přežil a zemřel o 30 let později. I Hanuš Weber válku přežil a usadil se natrvalo ve Švédsku, kde v září 2021 zemřel. Tvorba Ilse Weber upadla na mnoho let v zapomnění. Její kvality docenila až Bente Kahan, kurátorka výstavy „Přerušené životy”, která se – s plnou podporou syna Hanuše – pustila do uměleckého zpracování jejích povídek a veršů.