10 11. 1920, Vídeň — 1. 12. 1942, KL Auschwitz-Birkenau
Autorka korespondence a deníků, popisujících válečné události v Rakousku a Norsku. Její deníkové záznamy a akvarely objevené v 90. letech a vydané v roce 2007 se staly součástí Norského národního seznamu kulturního dědictví v rámci programu UNESCO Paměť světa.
Ruth se narodila 10. listopadu 1920 ve Vídni do asimilované židovské rodiny. Její otec pracoval ve vysoké funkci na ředitelství rakouských pošt a telegrafů. Díky jeho stykům se mu v roce 1939 podařilo nalézt pro Ruth azyl v Norsku, kde se velmi rychle naučila norsky. V exilu se seznámila s Gunvor Hofmovou, nadějnou básnířkou, s níž se rychle spřátelila. Stala se jednou z modelek norského sochaře Gustava Vigelanda. Judith, sestře Ruth, se podařilo před nacisty uprchnout do Británie. Obě sestry spolu navzdory vzdálenosti, která je dělila, udržovaly čilý kontakt a aktivně korespondovaly.
26. listopadu 1942 byla Ruth zatčena norskou policií a ještě téhož dne byla transportována na palubě nákladní lodi SS Donau do nacistického Německa. 1. prosince 1942, ihned po příjezdu do KL Auschwitz-Birkenau, byla odvedena do plynové komory.
Gunvor se podařilo uchovat vlastní korespondenci s Ruth i deníky, které si psala její zesnulá přítelkyně ve Vídni a Oslu v letech 1933-1942. Norská básnířka se ještě za svého života neúspěšně snažila o vydání deníkových záznamů Ruth. K jejich publikaci došlo až po smrti Gunvor. Texty vyšly v roce 2007, redigované norským básníkem Janem Erikem Voldou, včetně dopisů, které Ruth psala Judith. Deníky Ruth jsou svědectvím o zhoršujících se životních podmínkách židovské společnosti, ale navíc i záznamem úvah o odcizení, vyobcování a fenoménu identity. V neposlední řadě představují i dojemné svědectví životního příběhu mladé ženy, které se stýská po rodině. Čtenáři, stejně jako kritici shodně ocenili deníky Ruth jako dokument nebývalých uměleckých kvalit. V roce 2020 byla osobnost Ruth Maierové připomenuta na různých místech a její dílo se stalo součástí Norského národního seznamu kulturního dědictví v rámci programu UNESCO Paměť světa.
To a Colour („An eine Farbe”)
Translation into English: Jamie Bulloch
This is a story about a colour.
This is a story about a colour?
The Jew will bleed if you strike him.
Tilt the head to one side,
look elsewhere with timid eyes.
Wipe the blood away with the back of one’s hand.
Walk on, without turning round.
Walk on, without turning round.
It will bleed red from the wound you will tear open
when you fight for the fatherland
when you fight for freedom,
when you fight for justice.
It is nothing more than a red stripe,
running from the heart,
the heart or the forehead
which shows where you struck.
Nobody asks after the one who is dead.
He himself is silent,
so you can feel so safe.
He who has found his peace by applying
his own hand to himself bleeds red.
Exhausted grey men and women fall
from benches in small parks,
while drops fall from maltreted wrists.
Nobody says you are responsible for his death.
This was a story about a colour.
