3. 7. 1885, Maksymoviči (dnes Bělorusko) – 1941, ghetto v Minsku
Básnířka a prozaička píšící v jidiš. Ve 30. letech 20. století byla pravděpodobně jedinou ženskou členkou židovské sekce Svazu spisovatelů Běloruské sovětské socialistické republiky (BSSR). Obzvláště často se v jejím díle objevovaly venkovské a přírodní motivy a také aktuální společenská problematika.
Narodila se 3. července 1885 ve vesnici Maksymovyči na území dnešního Běloruska. Její otec pracoval v lesním hospodářství a matka byla v domácnosti. V rodině bylo celkem deset dětí. Byla to právě matka, která u Sáry vypěstovala lásku k literatuře. Poté co Sára dosáhla dospělosti, stala se vedoucí městské knihovny v Babrujsku. Často se účastnila setkání začínajících spisovatelů v Minsku. V roce 1935 na návrh městské organizace židovské sekce Svazu spisovatelů BSSR, jejíž byla pravděpodobně jedinou ženskou členkou, se společně se zbytkem rodiny přestěhovala do Minsku. V hlavním městě začala dálkově studovat na Filosofické fakultě Běloruského státního pedagogického institutu, a zároveň byla zaměstnána a starala se o domácnost. Stala se matkou tří synů. Ve 30. letech jeden z nich podlehl zápalu plic. Tuto ztrátu Sara velmi hluboce prožívala.
Sara Kagan psala v jidiš. Patřila ke generaci židovských literátů, kteří debutovali v porevolučním období. Její prvotinou se v roce 1929 stala povídková sbírka Der ershter prayz (První cena) a během druhé předválečné dekády vyšly ještě její básnické sbírky In veg (Na cestě), Mayn Heymland (Moje vlast) a Undzere Mentshn (Naši lidé). Před válkou stačila vydat i román Der Fidler (Šumař). V roce 1940 vyšla její povídková sbírka v běloruském překladu Źmitroka Biaduly. Byla členkou redakční rady literárního časopisu „Shtern” (Hvězda), psaného v jidiš. Věnovala se aktuálním událostem, nicméně obzvláště blízké ji byly venkovské motivy: běloruská příroda a hrdinové z řad prostých sedláků.
Německá armáda obsadila Minsk v roce 1941. Sara byla spolu s dalšími členy rodiny přesídlena do tamního ghetta, kde záhy umírá ona sama, její manžel i jejich mladší syn. Starší syn zahynul během bojů na frontě. Nikdo další z jejích nejbližších válku nepřežil.
Majitelem autorských práv k portrétu Sary Kagan je Památník Yad Vashem.
Sara Kagan, Yad Vashem, Hall of Names photos, Archival Signature: 15000/14118413
